Názvy zubů: Jednoduchý přehled, který vám něco ušetří

Kdo by řekl, že zuby nejsou jen bílé cihličky v puse? Každý zub má svůj konkrétní název a víte co? Hodí se tomu rozumět. Ne kvůli latině na zubařském křesle, ale proto, abyste chápali, co vám vlastně v puse doktoři opravují, čistí nebo vrtají.

Začneme zlehka. V přední části úst najdete řezáky. Znáte je, používáte je denně – rozhlodáte jimi jablko, kousnete do chleba. Jsou to první čtyři horní a dolní zuby vpředu, přesně ty, které jsou nejvíc vidět, když se smějete. Hned vedle jsou špičáky, na každé straně jeden. Jsou trochu špičatější a zvládnou především trhání nebo kousání tužšího jídla. Často mají děti pocit, že jim právě tyhle špičáky dělají „upíří“ úsměv.

Za nimi následují třenové zuby neboli premoláry. Ty nevypadají nijak zvláštně, ale právě díky nim se vám v puse rozdrcí docela dost jídla. Jejich hlavní práce je rozmělnit vše, co žvýkáte. Je jich víc než špičáků, a proto někdy nepoznáte rozdíl mezi premoláry a stoličkami.

Přecházíme ke stoličkám – ty jsou vzadu a bývají největší. Na nich žvýkáte většinu těžší potravy, jako je maso nebo ořechy. Když mluví zubař o molárech, myslí právě na stoličky. Víte, které zuby jsou „osmičky“ nebo-li zuby moudrosti? Ano, ty vzadu úplně nejvíc – a taky nejčastěji dělají neplechu a končí venku.

Zuby mají ještě jednu fintu. Dětský chrup totiž vypadá trochu jinak než dospělý. Děti začínají s 20 mléčnými zuby, které postupně vypadnou a nahradí je 32 zubů trvalých. Proto má vaše dítě menší počet stoliček i špičáků a není důvod panikařit, pokud jsou tam "mezery". Ony se vyplní, až dorostou „dospělé“ zuby.

Pro lepší představu si můžete zkusit zuby nazvat podle jejich funkce. Řezáky řežou, špičáky trhají, premoláry a moláry drtí a žvýkají. Pokud to celé chcete vidět na obrázku, zkuste v zrcadle spočítat, jestli vám něco nechybí – možná budete překvapení. Když už víte názvy zubů, bude pro vás jednodušší pochopit rady zubaře nebo najít řešení na běžné potíže. Například když se kazy objevují nejčastěji mezi stoličkami, už víte, proč je potřeba na ně pečlivěji čistit mezizubní kartáček.

A kdo si teď myslí, že názvy zubů nejsou nic pro něj, měl by zkusit příště u zubaře sledovat, na jaký zub ukazuje při kontrole. Uvidíte, že zmizí pocit, že je to všechno jenom věda. Naopak – když víte, jak se který zub jmenuje a co dělá, ušetříte si nervy a budete zodpovědnější ke své ústní hygieně.

Znalost názvů zubů není jen zbytečný detail. Když rozumíte vlastní puse, snadněji si všimnete problémů a líp zvládnete i běžnou péči. Takže až budete večer čistit zuby, zkuste si zopakovat: řezáky, špičáky, premoláry, moláry – a tu osmičku vzpomínejte jen, když se ozve bolest vzadu!