Který zub má nejdelší kořen a proč to vůbec důležité je

Když se podíváte do zrcadla a otevřete ústa, nevidíte většinu toho, co drží vaše zuby na místě. Kořeny jsou skryté pod dásněmi, ale jsou to ony, co vás drží na nohou - nejen fyzicky, ale i v tom, jak dobře můžete jíst, mluvit a smát. A když se ptáte, který zub má nejdelší kořen, odpověď není jen zábava pro zubaře. Je to klíčová informace, když řešíte opravu opotřebovaných zubů, implantace nebo dokonce výběr správného léčebného plánu.

Nejdelší kořen má horní řezák

Mezi všemi zuby v čelisti má horní střední řezák nejdelší kořen. V průměru měří mezi 13 a 16 milimetry, což je výrazně více než u ostatních zubů. Pro srovnání: kořen moláru je obvykle 8-12 mm, kořen dolního řezáku jen 10-12 mm. Proč právě tento zub? Je to otázka funkce. Horní střední řezák je první zub, který přijímá náraz při kousnutí - třeba když kousnete do jablka nebo chleba. Musí být pevnější, odolnější a mít větší základ. Dlouhý kořen mu to umožňuje.

Tento zub také hraje klíčovou roli v úsměvu a výřezu jídel. Pokud se jeho kořen poškodí, celý zub se může stát nestabilním. A právě proto je důležité pochopit, jaký vliv má délka kořene na léčbu - třeba při zubním kanálku nebo při implantaci.

Proč délka kořene ovlivňuje opravu opotřebovaných zubů

Když se zub opotřebuje - třeba kvůli bruxismu, kyselým nápojům nebo špatné hygieně - nejde jen o ztrátu skloviny. Často se poškozuje i kořenová tkáň. Pokud máte zub s krátkým kořenem, jako je například malý molár, a přijde na to, že potřebuje korunku nebo kanál, je riziko selhání vyšší. Kořen prostě nemá dostatek plochy, aby vydržel zátěž.

Naopak, zub s dlouhým kořenem, jako horní řezák, má výhodu. I když je poškozený, má větší šanci na úspěšnou léčbu. Zubař může vytvořit pevnější základ pro korunku, protože kořen je hluboko v kosti. Pokud se ale kořen zkrátí - třeba kvůli parodontitidě nebo příliš agresivnímu čištění - může se zub stát neustáleným. A to je první známka, že je potřeba přemýšlet o odstranění nebo implantaci.

U pacientů s opotřebovanými zuby se proto často dělá rentgenový snímek, který ukazuje přesnou délku kořene. Nejde jen o to, kolik je milimetrů. Jde o to, jestli je kořen dostatečně dlouhý, aby podpořil další léčbu. Některé kliniky používají 3D tomografii, aby viděly, jak je kořen v kosti uložený - jestli je přímo, nebo křivý, jestli má dostatek kosti kolem sebe. To všechno ovlivňuje, zda zub můžete zachránit, nebo jestli je čas na nový zub.

Které zuby mají nejkratší kořeny a proč to vadí

Zatímco horní řezák má nejdelší kořen, zuby s nejkratšími kořeny jsou dolní řezáky a malé moláry. Dolní řezáky mají kořen o délce jen 10-12 mm - a často je ten kořen i tenčí. To znamená, že i malé poškození může vést k ztrátě stability. Pokud máte například zubní kámen, který se hromadí pod dásní, a necháte to bez léčby, může se kořen začít vystavovat. A s ním i zub.

Malé moláry, zejména ty v zadní části čelisti, mají také krátké kořeny. Většinou mají jen jeden kořen, a ten je krátký. To je důvod, proč se často vyskytují problémy s výplněmi. Když zubní lékař dělá velkou výplň, může se stát, že zůstane jen tenká stěna zubu kolem výplně. A ta je snadno křehká. Pokud se zub poškodí, nemá dostatek kořenové podpory, aby vydržel korunku. V takovém případě je často jedinou možností odstranění zubu a následná implantace.

Co dělat, když máte opotřebovaný zub s krátkým kořenem

Pokud vám zubař řekne, že váš zub má krátký kořen a je opotřebovaný, neznamená to, že je konec. Znamená to, že potřebujete jiný přístup.

• Přemýšlejte o zubním kanálku a korunce - ale jen pokud je kořen minimálně 8 mm dlouhý a kost kolem něj je zdravá. Pokud je kořen kratší, riziko zlomení je příliš vysoké.
• Zvažte zubní náhradu - pokud zub není udržitelný, implantace je nejlepší volba. Moderní implantáty se dají umístit i tam, kde je málo kosti, díky technikám jako je sinus lift nebo bone grafting.
• Používejte ochranné noční štětce - pokud bruxismus způsobuje opotřebení, štětec může zpomalit další poškozování. Není to řešení, ale pomůže zachovat to, co zbývá.
• Nečistěte zuby příliš silně - příliš agresivní čištění, zejména na místech s tenkými dásněmi, může způsobit ztrátu kosti kolem kořene. Používejte měkké kartáčky a techniku Bass.

Nejčastější chyba lidí je čekat, až zub začne bolet. Ale pokud máte opotřebovaný zub s krátkým kořenem, bolest je pozdní příznak. Už dříve se může projevit citlivost, nepříjemný pocit při kousnutí nebo dokonce pohyblivost zubu. To je signál, že je čas na vyšetření.

Jak se dá kořen zubu změřit a kdo to dělá

Kořen zubu se neměří pravítkem - to by bylo nemožné. Měří se pomocí rentgenových snímků. Standardní panorex (celočelistní snímek) ukazuje obecnou délku, ale pro přesnější hodnoty se používá periapikální snímek - ten zachycuje celý zub od špičky kořene až po korunu. Pokud je potřeba ještě přesnější informace, používají zubaři 3D tomografii, která ukazuje kořen v trojrozměrném pohledu.

Je důležité, aby tyto snímky dělal zkušený zubař nebo ortodont. Ne každý rentgen je stejný. Některé kliniky používají starší zařízení, která zkreslují délku kořene o 1-2 mm. A to může znamenat rozdíl mezi zachráněným zubem a jeho odstraněním.

Ve městech jako Olomouc nebo Brno už většina klinik používá digitální tomografii, která umožňuje měřit délku kořene s přesností na 0,1 mm. To je důležité, když se rozhodujete o implantaci nebo o tom, jestli máte šanci zachránit zub.

Co se stane, když kořen zubu zkrátí

Kořen se nezkracuje náhodou. Je to výsledek dlouhodobého poškozování. Nejčastější příčiny:

• Parodontitida - zánět dásní a kosti, který způsobí, že kost kolem kořene postupně mizí. Kořen se „zkracuje“ ne proto, že by se zkracoval, ale proto, že ho kost už neobklopuje.
• Nepravé čištění - příliš silné štětce, nebo čištění špatnou technikou, může poškodit dásně a způsobit recesi. Když dásně odcházejí, kořen je vystaven a může se poškodit.
• Bruxismus - stlačování a škrábání zubů během spánku způsobuje, že kořen trpí zátěží. V dlouhodobém horizontu to může vést k mikrotrhlinám nebo dokonce zlomení.
• Starší věk - s věkem se kost mění. Kostní hmotnost kolem kořenů klesá, což může vést k tomu, že zub ztrácí stabilitu.

Když kořen zkrátí, zub se začne hýbat. Nejprve jen při kousnutí, pak i při mluvení. A pak už se vůbec neudrží. To je bod, kdy se nemůže nic dělat - jen odstranění.

Když už je pozdě - co pak?

Pokud jste ztratili zub s dlouhým kořenem, nebo jste se rozhodli, že ho necháte odstranit, je důležité nečekat. Každý měsíc, kdy chybí zub, ztrácíte kost. A když ztratíte dostatek kosti, implantace se stává složitější, dražší a časově náročnější.

Moderní implantace jsou navržené tak, aby se daly vložit i do tenké kosti. Existují i krátké implantáty - některé měří jen 8 mm - které se dají použít tam, kde by dříve bylo nutné dělat kostní transplantaci. Ale i ty potřebují minimální množství kosti. Proto je důležité nečekat, až se zub ztratí - měli byste ho zachraňovat, když to ještě jde.

Nejlepší strategie je pravidelná kontrola u zubaře - každých 6 až 12 měsíců. Při každé návštěvě by měl být proveden základní vyšetření kořenů. Pokud máte rizikové faktory - například bruxismus, kouření nebo diabetes - měli byste jít každých 4 měsíce. To je jediný způsob, jak předcházet tomu, že se některý zub ztratí kvůli tomu, že jste nevěděli, jaký má kořen.